O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…
Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 Pokračovat ve čtení „O sýkorkách“
Včera a předevčírem se vylíhlo ze 6 vajec, které poštolka nakladla od 13. do 24. dubna, 5 poštolčat. Šesté vejce nyní v podvečer je ještě stále vejcem a slouží poštolčatům jako podložka pod klimbající hlavičky. Poštolčata je ovšem vidět jen při krmení nebo když před ním moc zlobí a vystrkují hlavičky.
I když se dnes nic nevylíhlo a zřejmě už ani nevylíhne (pokud ano, tak to v setmělém hnízdě už nerozpoznáme), tak byl dnešní den plný událostí. Kromě toho, že sameček pilně zásoboval a samička svědomitě krmila poštolčata, tak se v lodžii objevilo několik návštěvníků: Pokračovat ve čtení „Den návštěvní“
Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“
František Nepil
(Dobré a ještě lepší jitro)
Dnes už není problém vidět čas od času žirafu, hrocha, tygra či jiná nedostupná zvířata. K mravenečníkům, tuleňům a psounům pijeme čaj a přikusujeme albertky, když spokojeně sledujeme v televizi, jak jim člověk negativně ovlivňuje jejich životní prostředí. Méně už slyšíme, jak nám to zvířata oplácejí a ovlivňují životní úroveň člověka. Pokračovat ve čtení „Sýkorky a poštolka“