O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Dnes se v poštolčí lodžii opět objevila cizí poštolka s šedým ocáskem. Zřejmě zde tráví zimu stejně jako „náš“ domácí pár. Přiřítila se za samečkem a sledovala ho až na hnízdo. Její počínání ovšem neuniklo pozornosti domácí samička přes kterou cizinka raději vyklidila pole. Pokračovat ve čtení „Sousedka s šedým ocáskem“
Na zimní dodávky hrabošů jsme si už – stejně jako paní poštolka – zvykli. Dnes ráno ale pan poštolka nepřinesl myš obyčejnou, ale okřídlenou. Pokračovat ve čtení „Povánoční netopýr“
Už od Štědrého dne zdobí poštolčí lodžii vánoční stromeček. Podařilo se mu přežít jato a léto s devítičlennou poštolčí rodinou a tak není v nejlepší kondici. Stále se však zelená a ozdoby mu sluší. Pokračovat ve čtení „Vánoční“
I když už se blíží vánoce, tak „náš“ domácí poštolák občas přinese paní poštolce nějaký ten dárek, nejčastěji hraboše. Ona si na to zvykla a tak, když on nic nepřinese, tak loudí, loudí a loudí. Jako dnes v podvečer… Pokračovat ve čtení „Večerní loudění“