Aby bylo jasno, nehodoval strakapoud, ale poštolky. Rozhodně nepatří k běžným poštolčím úlovkům. Přinesl ho otec poštolka, kterému ho s hlasitým křikem vzala a odnesla matka poštolka. Pokračovat ve čtení „Strakapoudí hody“
Hranice hnízda
Poštolčí hnízdo v naší lodžii má hranici jasně vymezenu stěnami bedýnky, ve které se poštolčata od r. 2018 líhnou. Dnes se na okraj bedýnky a s ní sousedícího koše odvážilo vystoupat první poštolče (to s modrým kroužkem). Pokračovat ve čtení „Hranice hnízda“
Polykači myšů
Když už poštolčatům táhne na dvacátý den, tak už aktivně reagují na potravu, kterou jim rodiče nosí. Snaží se jí zmocnit a protože natrhat ji na kousky a způsobně ji sníst ještě neumějí, tak donesený úlovek polykají vcelku. Pokračovat ve čtení „Polykači myšů“
Kroužkování podeváté
Letos, od roku 2018 už podeváté, byla poštolčata, co se vylíhla v naší lodžii, okroužkována. Stalo se tak 27. května v podvečer v době, kdy byla 16 – 14 dní stará. Pokračovat ve čtení „Kroužkování podeváté“
Deus ex machina
Do života „našich“ poštolek se snažíme nezasahovat. Výjimečně nám to ale přece jen nedá. Naposledy po dlouhé době dnes. Pokračovat ve čtení „Deus ex machina“