Pokud jste četli předchozí příspěvek, tušíte, že „kdo je kdo“ se týká dvou poštolčích samiček, které v noci z 5. na 6. dubna nocovaly v naší lodžii.
Kdo je kdo (a také kdo s koho)
Dnešní den ukázal, že poštolky, které snad opravdu chtějí založit domácnost v naší lodžii, jsou správně jarně naladěny. Sameček se vrátil hned o šesté a ráno bylo opravdu rušné, zvláště když se ukázalo že o lodžii projevují zájem minimálně tři poštolky. Pokračovat ve čtení „Kdo je kdo (a také kdo s koho)“
Nahoře, dole nebo někde úplně jinde?
Sameček, který zde naposledy marně hledal samičku 1. dubna, se snad po polednách opět objevil se samičkou v patách.
Aprílové ptactvo
Každoročně zde připomínáme víceméně obecně známý fakt, že na prvního dubna připadá mezinárodní den ptactva. Letos jsme díky tomu, že zároveň byly velikonoce, měli možnost pozorovat časně aprílové ptactvo na několika výjezdech za architekturou do terénu. Poštolky jsme zastihli na věžích zámeckých i kostelních v Černé, Polné a Havlíčkově Brodě, kde se tamní samička vyhřívala na bidýlku před budoucím hnízdem:
Poštolky z Andělky
Jak obecně známo, poštolka „na starých hradech v pustých věžích se zdržuje a hnízdí (odkud snad sokol kolokolnoj, Thurmfalke slove.)“ Můžete se to dočíst už v prvém sešitku Staročeských pověstí, zpěvů, her, obyčejů, slavností a nápěvů ohledem na bájesloví Česko-slovanské, o němž jsme již psali v příspěvku Postolka, lidsky poštolka. Na hradě Buchlově bydlí ve věži zvané Andělka (níže na snímku hradu zcela vlevo). Jaro je u nich teď o velikonocích už v plném proudu a z toho, že od Buchlova větr věje, si nic nedělají.