„Naše“ poštolčí samička si dnes v podvečer těsně před západem slunce přinesla do lodžie pěkného vypaseného hraboše k večeři. Na příletu ji pronásledovala nějaká cizí poštolka, ale tu domácí sameček snadno vykřičel. Samička se raději odklidila i s hrabošem někam do bezpečí, ale po chvilce se vrátila a pustila se do něho na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Kdo by odolal“
Návrat (paní) poštolky
Když už jsme si začínali myslet, že si „náš“ domácí sameček našel novou samičku, objevila se domácí samička, ta s šedým ocáskem, kterou jsme tu neviděli od 13. srpna. Přiletěla v sobotu 7. září odpoledne těsně před pátou. Pokračovat ve čtení „Návrat (paní) poštolky“
Když není doma člověk domácí
Naše lodžie byla ponechána celý týden bez dozoru domácích lidí. A tak není divu, že, když se tu poštolky po sezóně objevují méně, rozhodli se tu zahnízdit holubi. Dokonce hned dva páry. Jeden cukroval pod skříňkou, druhý v hnízdní bedýnce u dveří. Pokračovat ve čtení „Když není doma člověk domácí“
Nová nájemnice?
V pondělí začalo pršet a tak není příliš divu, že se brzy po obědě domácí sameček přiletěl schovat do lodžie. Bezprostředně za ním přiletěla mladá poštolka. Přistála na koši před hnízdní bedýnkou u dveří a bedlivě si prohlížela jeho obsah. Pokračovat ve čtení „Nová nájemnice?“
Pranice s poštolčaty
Ranní a večerní rozmíšky s poštolčaty, co si adoptovala „našeho“ samečka jsou u nás opravdu na denním pořádku. Samička, která v lodžii pravidelně přespává, se do toho moc neplete. Je to jen mezi poštolčaty a samečkem, který samičku každé ráno a večer navštěvuje. Dnes ovšem už i lítalo peří… Pokračovat ve čtení „Pranice s poštolčaty“