„Náš“ pan poštolka si v posledních dnech dává každé ráno schůzku doma v lodžii. Když přitom ještě svítí a hřeje sluníčko, zdrží se déle. Pokračovat ve čtení „I když mrzne“
Slunečné zimní ráno I
Dnes ráno slunce krásně svítilo a prozařovalo naši lodžii. Lákalo poštolky ke slunění, Nejprve přiletěl na chvíli on. Když se vrátil podruhé přilákal tikáním na hnízdě i paní poštolku. Ta už měla vyloženě předjarní náladu a hlasitě se dožadovala samečkovy pozornosti. Nakonec uspěla a on vyhověl jejímu přání… Pokračovat ve čtení „Slunečné zimní ráno I“
Jak „naše“ poštolky oslavily státní svátek I
Listí stromů v naší ulici se zabarvuje do zlatova a červena, ale poštolky, které u nás bydlí mají, jak se zdá jaro. Pokračovat ve čtení „Jak „naše“ poštolky oslavily státní svátek I“
Na co myslí paní poštolka
„Naše“ paní poštolka v těchto dnech pořád po panu poštolkovi něco chce a dožaduje se toho velmi vehementně a hlasitě. Zdá se, že na mysli má pouze dobré jídlo a lásku a rozmnožování. Její požadavky rozmnožovací nasvědčují tomu, že včerejší večerní čtvrté vejce nebude nejspíš poslední. Pokračovat ve čtení „Na co myslí paní poštolka“
Den volna
Poté, co paní poštolka snese vejce, bere si následující den vždy volno. Pokračovat ve čtení „Den volna“