O poštolčích a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí samičku nesoucí hraboše k uložení do úkrytu pod jedličkou už na přenosu z naší lodžie neuvidíte. Ne že by tu už nebyla samička nebo hraboši k uschování, ale jedličku jsme stejně jako loni uklidili do lodžie na chodbě domu. Moc šancí na přežití v době, kdy už nebude vhodné vstupovat do lodžie, by totiž neměla. Pokračovat ve čtení „Konec jedné úschovny“
Vypadá to tak, že naše samička už neloví, zdržuje se poblíž hnízda a plně se nechá zásobovat samečkem. Ten jí nosí jednoho hraboše za druhým. Pokračovat ve čtení „On, ona a myšové“
I když teploty přes den nedosahují ani 10º C, tak poštolky u nás v lodžii už vyvádějí jako na jaře. Bude-li to tak pokračovat, dočkáme se snad březnových vajec… Pokračovat ve čtení „Předjarní nálada“
Cizí mladá poštolka, která navštěvuje naši lodžii to stále nevzdává. Zvláště když je hezky, přiletí i několikrát za den, hlavně po ránu, když je domácí pár doma. Mezi domácími její přílet vždy vyvolá rozruch. Zahánění vetřelce ale domácí zjevně i baví. Pokračovat ve čtení „Rušné ráno“
Od zítřka za týden tu máme Štědrý den, ale u nás v lodžii to vypadá, jako by měly být velikonoce. Počasí za mnoho nestojí, samá mlha a plískanice, ale „naše“ poštolky si zřejmě vzaly do hlavy, že bude jaro.