Čtrnáct plus tři dny poté, co nás navždy v požehnaném věku dvou let a jednoho měsíce opustila naše oblíbená myška Žofinka, jsme se konečně dostali k pořízení nového myšího maskota pro naše poštolky. Pokračovat ve čtení „Malinká Málinka“
Polykači myšů
Před více než týdnem jsme tu psali o tom, jak se poštolčata snaží polykat hraboše vcelku (Vcelku nebo po kouskách?). Te%d uř jim to docela jde. Pokračovat ve čtení „Polykači myšů“
Rostou jako z hrabošů
Poštolčata v naší lodžii – pět se jich vylíhlo v pondělí a jedno ve středu – tráví většinu času konzumováním všeho, co jim maminka strčí do zobáčku. Ještě nejsou dost stará na to, aby zůstávala sama a paní poštolka je v době když je nekrmí chrání před prochlazením nebo naopak přehřátím. Pokračovat ve čtení „Rostou jako z hrabošů“
Druhý den volna: Black and white
V sobotu 22. dubna si „naše“ samička opět vzala volno. Byl to den opravdu rušný, v němž jí řada okolností bránila v klidu se věnovat snesení dalšího vejce. Pokračovat ve čtení „Druhý den volna: Black and white“
Myš do zásoby
Když se „našim“ poštolkám daří lov, schovají si občas něco do zásoby. Přímo v lodžii si tradičně zřizují spížku poštolčí samičky, i ta poslední. Jedno hraboše si přinesla dnes po ránu. Pokračovat ve čtení „Myš do zásoby“