O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí sameček, co u nás bydlí od roku 2019, je známý lovec rorýsů. Rorýsovník nad oknem vedle poštolčí lodžie ho neodpolatelně přitahuje. To, že má snejné skolny i jeho družka, nám ale odhlalil až bližší pohled nové kamery č. 10a: Pokračovat ve čtení „Ona to zkouší také“
Když jedna hnízdní sezóna končí, začíná vzápětí sezóna další. Dnes ráno to bylo jasně vidět. Přibližně ve třičtvrtě na pět probudil – zřejmě nejen nás – hlasitý a vytrvalý teritoriální pokřik otce poštolky. Pokračovat ve čtení „Na konci a začátku“
Poslední okroužkované poštolče jsme v naší lodžii viděli 14. července večer, kdy jedno přiletělo na bidýlko a hned zase odletělo. Následující noc strávila v lodžii po dlouhé době pouze matka poštolka. 16. července se k ní přidružilo neokroužkované poštolče. Pokračovat ve čtení „Na konci sezóny“
Při nahlédnutí do naší e-mailové poštolčí pošty stejně jako porůznu ve zprávách na internetu vidíme, že opět nastal čas zachraňování poštolčích mláďat. Letos pro nás docela brzo a přímo na trávníku pod naším domem. Pokračovat ve čtení „Čas zachraňování“
„Náš“ pan poštolka se s oblibou věnuje lovu rorýsů. díky nové kameře můžeme lépe pozorovat jeho pokusy vyšťourat nějakého toho rorýska z rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Lov na rorýsy“