Umění letu „našich“ poštolčat se stále zdokonaluje. Dokáží již přeletět lodžii napodél bez mezipřistání. Přistát na zábradlí na protější straně už zvládají hladce. Je to ostatně o něco níže než startovací místo u dveří: Pokračovat ve čtení „Co už všechno dovedem“
Hledej Lotranda
Jméno Lotrando jsme dali poštolčatům zřejmě oprávněně, kdepak Luvík… Hlavně po ránu a navečer, když není takové parno, totiž docela vyvádějí. Dnes, jako každé ráno, nás těsně před pátou probudil křik. Jak se později ze záznamů ukázalo, obletoval kolem nějaký vetřelec – pravděpodobně opět poštolčí mladík, který má ve zvyku občas přijít na návštěvu. Pokračovat ve čtení „Hledej Lotranda“
Už i třetí
Tak už i třetí malá poštolka, ta s černým kroužkem, to dotáhla až na bidýlko. Pokračovat ve čtení „Už i třetí“
Ještě výše
Jak už bylo řečeno, touhou každého poštolčete je dostat se alespoń o kousek výš. Dnes se tento cíl podařilo splnit dvěma – tomu s červeným a s modrým kroužkem. Pokračovat ve čtení „Ještě výše“
O stupínek výše
V životě každého poštolčete nastane den, kdy ho začne lákat svět a začne pomýšlet na to, jak se dostat dále a výše. Pokračovat ve čtení „O stupínek výše“