O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Někdy se během snůšky objeví vejce, které jen co se objevilo, tak vzápětí zmizí. Už jsme zde vloni psali o bílých vejcích. Letos se na kameře, která snímá dění v budce pro sovy pálené v délce řeky Ebro, objevilo včera o polednách poštolčí vejce, které do rána zmizelo. Pokračovat ve čtení „Divné vejce“
Jaro už je zřejmě opravdu tady. Před zvídavým okem kamery v německém Memmingenu se objevilo první letošní poštolčí vejce. Můžete se o tom přesvědčit v živém přenosu. Pokračovat ve čtení „Letošní první“
Na začátku března už je jaro ve vzduchu a tak se postupně poštolky vracejí na loňská hnízdiště a také jejich sledovatelé postupně spouštějí a kamery pro jejich online sledování. Někde, jako ve francouzském Théding na obrázku nahoře, se objevila zcela nová kamera. Pokračovat ve čtení „Předjaří online“
Poštolku z Večera tříkrálového jsme tu už měli. Českým překladatelům Shakespearových her se ale do textu vloudila i na jiných místech: Pokračovat ve čtení „Poštolka alžbětinská“
O ptácích v díle Williama Shakespeara existuje řada pojednání, odhalujících, který opeřenec se skrývá za určitým dobovým názvem. V díle velkého alžbětince potkáváme i dravce, neb sokolnictví patřilo k jeho královským a šlechtickým hrdinům a on sám se v něm dobře vyznal. Poštolka ovšem byla v hiearchii dravců až na nejnižším stupni; byla určena pro služebníky (už jsme to zmiňovali v článku Kes slaví padesátiny). A tak se s ní setkáváme jen výjimečně. Pokračovat ve čtení „Poštolka tříkrálová“