O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Naše nová myška Amálka, zvaná též Málinka, se několik dní poté, co se k nám nastěhovala povážlivě zakulatila. Začala se intenzivně zajímat o veškerý dostupný papír a vystýlat jim papírovou krabici v kleci pod schody. Také se jí změnily chutě. Nalezla zálibu v pochutinách pro kočky, které čas od času dáváme našim myškám na přilepšenou. Pokračovat ve čtení „Málinčina myšata“
Čtrnáct plus tři dny poté, co nás navždy v požehnaném věku dvou let a jednoho měsíce opustila naše oblíbená myška Žofinka, jsme se konečně dostali k pořízení nového myšího maskota pro naše poštolky. Pokračovat ve čtení „Malinká Málinka“
Protože v době hnízdění poštolek je řádný přísun myšů velmi důležitý, pořídili jsme v sobotu nového, v pořadí již jedenáctého myšího maskota. Doufejme, že své maskotí povinnosti bude plnit zodpovědně. Pokračovat ve čtení „Žofie“
Dnes ráno jsme vyrazili k Žebětínskému rybníku a vydali se podél Vrbovce a jeho bezejmenného přítoku protékajícího Horákovým žlebem. Cíl naší cesty byl v lese za mokrou, bílými kvítky hustě posypanou loukou. Pokračovat ve čtení „U Žebětínského rybníka“
Byla tu a už tu není. Jmenovala se Eliška, ale říkali jsme jí také é-myška. Nejprve jsme mysleli, že se jen nachladila, ale pak, se ukázalo, že její choroba je záludnější… Byla černá s bílým kosočtvrecem na bříšku, něžná a přítulná. Pokračovat ve čtení „Malá milá e-myš“