O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Po odstěhování poštolčat do záchranné stanice naši lodžii vbrzku začali dva poštolčí samečkové. Sameček první je, jak se domníváme, otec „našich“ letošních poštolčat a po svém znovubjeveníse poměrně často nocuje na bidýlkách nad starým hnízdem. Odtud se ho ovšem pravidelně snaží vystrnadit sameček druhý. Pokračovat ve čtení „Nocležnice“
Pohřešuje se poštolčí samička. Od úterka 3. července se tu neukázala. Alespoň pokud můžeme věřit záznamům z kamer a vlastnímu pozorování. Jejímu zmizení předcházela řada dnů, kdy měla evidentně potíže se zásobováním mláďat potravou. Stav nouze trvá vlastně už od neděle 24. června, kdy se sameček začal objevovat pouze v noci, až ho nakonec 29. června zřejmě definitivně zahnala. Pokračovat ve čtení „Pohřešovaná poštolka“
„Naše“ poštolčí samička přináší v posledních dnech jen tak tři – čtyři hraboše denně a k tomu něco menšího – zřejmě hmyz, kterému pracovně říkáme „chrousti“. O tom, co se děje mimo naši lodžii přehled nemáme, ale na anténě protějšího domu je teď nevídáme a tak snad loví. Pokud ovšem jen na nějakém pro nás méně nápadném místě nečeká na samečka. Pokračovat ve čtení „Jako na cizího…“
Začalo to docela nevině. Samičku, která se přiletěla schovat před deštěm, sledovala další poštolka. Jak se později ukázalo, zřejmě docela mladá. Vytrvale se vracela až do pozdního večera a domácí samička se ji opakovaně snažila zahnat. Ovšem zájem a zvědavost návštěvnice byly veliké. Pokračovat ve čtení „Kolemletící“
To, že jsme se na déle než měsíc odmlčeli neznamená, že se v naší lodžii nic neděje. Rorýsi se, na to jak hlasitě kolem svištěli v předchozích dnech a týdnech, v tichosti vytratili po polovině července.
Prakticky ve stejnou dobu (17. července) se u nás zabydlela samička poštolky. Nevíme, zda je to ta stejná jako na jaře a pokud ano, co celou tu dobu vyváděla. Vyvedla někde poštolčata? Nebo vůbec letos nezahnízdila? Kam se poděl sameček? Pokračovat ve čtení „Zpráva o stavu lodžie“