
Od 3. červnu se tu objevuje každodenně. Možná je to stále ten stejný mladík ze sousedství, co se tu ochomýtal už v květnu. Mladý, ještě ne zcela vybarvený sameček s pruhovaným ocáskem. Pokračovat ve čtení „Obdivovatel“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Od 3. červnu se tu objevuje každodenně. Možná je to stále ten stejný mladík ze sousedství, co se tu ochomýtal už v květnu. Mladý, ještě ne zcela vybarvený sameček s pruhovaným ocáskem. Pokračovat ve čtení „Obdivovatel“

Pozornější pozorovatelé dění v naší lodžii už si všimli, že páté vejce zmizelo. Namísto něho se tu objevilo pidipoštolče. Pokračovat ve čtení „Benjamínek“

Možná jste si toho všimli, možná jste to i viděli. Dva květináče s našimi loňskými vánočními stromečky zmizely ze skřínky pod oknem lodžie. „Naše“ poštolka, která používala s oblibou prostor mezi nimi k odložení zásobních hrabošů, si teď bude muset najít jinou skrýš. Pokračovat ve čtení „Jak jsme zachraňovali vánoční stromečky“

Včera se v naší lodžii objevilo další vejce. Už jsme ho ani nečekali. Prodleva mezi snesením vejce čtvrtého a pátého byla neobvykle dlouhá, takže už jsme předpokládali, že se vše bude už točit jen kolem vajec čtyř: Pokračovat ve čtení „Vejce páté (pozdní)“

Původně jsme propadli dojmu, že „naše“ poštolka bude snášet vejce v intervalu po 52 hodinách. To je, jak ukazují naše víceméně pečlivě vedené deníky, asi nejobvyklejší doba mezi snesením dvou vajec. Poštolka to ovšem může zvládnout za dobu kratší, nebo naopak delší, zvláště když by měla snášet v noci. A tak se celkem logicky další vejce objevilo až po 59 hodinách. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté (ranní)“