
Aby byla iluze jara dokonalá, přinesl večer pan poštolka paní poštolce ještě dárek. Pokračovat ve čtení „Jak „naše“ poštolky oslavily státní svátek II“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Aby byla iluze jara dokonalá, přinesl večer pan poštolka paní poštolce ještě dárek. Pokračovat ve čtení „Jak „naše“ poštolky oslavily státní svátek II“

Listí stromů v naší ulici se zabarvuje do zlatova a červena, ale poštolky, které u nás bydlí mají, jak se zdá jaro. Pokračovat ve čtení „Jak „naše“ poštolky oslavily státní svátek I“

V prvních letech poštolky z naší lodžie obvykle touto dobou odlétaly na zimu. Od roku 2015 (s přetržkou způsobenou zateplením fasády v roce 2016—17) už ale většinou alespoň jeden z páru zústává. Pokračovat ve čtení „Podzimní ráno“

Kdo jiný než holubi… Naši lodžii považují za ideální místo pro zahnízdění a tak to opakovaně zkoušejí. Občas je přitom nachytá a prožene paní poštolka, častěji je to ovšem pan poštolka. Pokračovat ve čtení „Nepoučitelní“

To, že pan poštolka občas přinese paní poštolce dárek i na podzim, není zas tak neobvyklé. Dnes se po prvním dárku – sýkorce -, o které jsme psali v předchozím příspěvku (Nepozorná sýkorka), nečekaně vytasil i s dalším dárkem. Pokračovat ve čtení „Druhý dárek“