O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
To, že pan poštolka občas přinese paní poštolce dárek i na podzim, není zas tak neobvyklé. Dnes se po prvním dárku – sýkorce -, o které jsme psali v předchozím příspěvku (Nepozorná sýkorka), nečekaně vytasil i s dalším dárkem. Pokračovat ve čtení „Druhý dárek“
„Naše“ poštolky tráví teď na začátku podzimu doma poměrně dosti času. Brzy poté, co ráno odletí se zase vracejí, aby využily vyhřátá bidýlka ke slunění. Pokračovat ve čtení „Nepozorná sýkorka“
I když už tu máme podzim, „náš“ pan poštolka dnes přinesl paní poštolce až do hnízda hraboše. Sice úplně malého, ale paní poštolka si pro něj přiletěla s velkým křikem a nadšeně si ho odnesla. Pokračovat ve čtení „Lepší čerstvý než sušený“
V posledních dnech prší a tak domácí poštolčí pár tráví v lodžii více času. Dnes ráno se tu také chtělo schovat – nebo možná jen hledalo společnost – cizí neokroužkované poštolče. Pokračovat ve čtení „Paní poštolka a cizí poštolče“
Dnes odpoledne se v naší lodžii objevilo poštolče. Tentokráte po dlouhé době poštolče okroužkované. Které z letošní šestky to bylo, není jisté. Podařilo se nám přečíst jen část čísla na kroužku (6501). Barva už se taky moc poznat nedala, ale vypadalo to jako zbytky modré. Pokračovat ve čtení „Jakpak je dnes u nás doma“