O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Kde jsou ty časy, kdy matka poštolka trhala poštolčatům potravu na drobounké kousíčky. Poštolčata dospěla do věku, kdy už by chtěla jíst sama bez pomoci. Ovšem potravu si ještě sama naporcovat neumějí, a tak se snaží spolknout donesenou kořist vcelku. Pokračovat ve čtení „Polykači všeliké havěti“
Od snesení 4. vejce (3. května večer) sedí „naše“ paní poštolka na vejcích. Vajíčka pečlivě zakrývá a zahřívá a pravidelně se na nich otáčí a přerovnává je. Pokračovat ve čtení „Sezení na vejcích“
Dnes těsně po čtvrt na šest odpoledne se v naší lodžii udála loupež. Pachatelem nebyl nikdo jiný než drzá malá sousedka a předmětem krádeže byl hraboš, kterého domácí sameček donesl samičce.
V naší lodžii se dnes ráno v 7:29 objevilo páté vejce. Samička ho snesla někdy poté, kdy se včera večer ve 20:30 vrátila na hnízdo.
Čtvrté vejce snesla „naše“ paní poštolka včera v podvečer. Celé odpoledne poletovala sem a zase tam, ale poté, co se vrátila v 17:27 na hnízdo, už se z něj až do časného rána nevzdálila. Je tedy možné, že již začala inkubace.