I když jsou „naši“ poštolkovi zkušený pár, občas se vloudí nějaká ta chybička. Třeba, když při předávání kořisti upadne hraboš. Naštěstí jen na podlahu lodžie, kde ho lze snadno zase sebrat… Pokračovat ve čtení „Hrabošův pád“
Stehlík
Kromě hrabošů nosí pan poštolka všelicos jiného. Ať se nám to líbí nebo ne, nosí i nejrůznější opeřence, nejčastěji sýkorky nebo vrabce, občas nějaké to holoubě, výjimečně rehka nebo rorýse. Pokračovat ve čtení „Stehlík“
Rostou jako z hrabošů
Poštolčata v naší lodžii – pět se jich vylíhlo v pondělí a jedno ve středu – tráví většinu času konzumováním všeho, co jim maminka strčí do zobáčku. Ještě nejsou dost stará na to, aby zůstávala sama a paní poštolka je v době když je nekrmí chrání před prochlazením nebo naopak přehřátím. Pokračovat ve čtení „Rostou jako z hrabošů“
Rozpaky
Když dnes odpoledne narychlo odletěla paní poštolka, přiletěl pan poštolka. Patrně s úmyslem ji vystřídat. Zjevně ale nevěděl, co si s tím ochmýřeným klubkem poštolčat počít a jak na ně usednout. Pokračovat ve čtení „Rozpaky“
A bylo jich pět
Dnes večer v osm hodin se na hnízdě v naší lodžii objevilo páté poštolče. Pan poštolka zrovna přinesl paní poštolce zbytek neidentifikovatelného opeřence a ona si řekla, že si ho dá kousek k večeři. Pokračovat ve čtení „A bylo jich pět“