O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Pan a paní poštolka už nejsou v naší ulici sami. Vrátili se jim nebo možná nově přistěhovaii sousedé. Zvláště jedna poštolčí samička projevuje živý zájem o tu velkou budku, kterou je naše lodžie. Obvykle se přiřítí za domácím samečkem, se kterým by se zřejmě ráda dala dohromady. Není ani příliš divu, když je vlastníkem takové nemovitosti. Pokračovat ve čtení „Pozdvižení se sousedkou I“
Dnes brzo ráno začaly „naše“ poštolky den tradičně. Pokračovat ve čtení „Myš ze spíže“
Dnes to v naší lodžii vypadalo už opravdu jako na jaře. Už časně ráno přinesl pan poštolka své družce dárek. ale nepodažilo se mu ho udat. Pokračovat ve čtení „Předjarní den“
Holubi už jsou zkrátka takoví. Ti městští, zvaní věžáci. Poštolčí lodžie je přitahuje a chtěli by v ní také zahnízdit. Dnes byli obzvláště drzí a vlezli až do poštolčí hnízdní bedýnky. Pokračovat ve čtení „Úmorní únoroví holubi“
Poštolky obvykle kamery v jejich lodžii vůbec nezajímají. Ale občas je to láká vyzkoušet, zda by jim ten nový předmět nemohl posloužit jako bidýlko. Novou kameru č. 17 se pan poštolka rozhodl otestovat dnes při příletu na noc. Pokračovat ve čtení „Test nového bidýlka“