V sobotu kolem poledního začalo sněžit. Sněžilo a sněžilo, takže bylo lépe se zdržovat pod stříškou lodžie. Domácí poštolčí pár přiletěl hned s prvními sněhovými vločkami.
Jedna navíc
„Náš“ poštolčí pár není v nejbližším okolí sám. Čas od času se cizí mladá poštolka, která tu někde zřejmě také bydlí, objeví i v naší lodžii (viz Cizinka). Dnes se přiřítila hned po ránu zrovna když přiletěl domácí pár. Pokračovat ve čtení „Jedna navíc“
Cizinka
Prvním letošním poštolčím hostem, který se objevil v naší lodžii byla dnes těsně před čtvrtou odpolední mladá poštolčí samička. Pokračovat ve čtení „Cizinka“
Společně (i na holuby)
Nápadník „naší“ poštolky už si vydobyl privilegia pobytu na bidýlku, do konce na té straně lodžie, kde je možno se po ránu slunit (pokud tedy zasvitne slunéčko). Přilétá teď každé ráno v době kolem východu slunce. Někdy s ním poštolka chvilku pobude a někdy ji pouze vystřídá v ostraze lodžie. Pokračovat ve čtení „Společně (i na holuby)“
Malá ranní rozcvička
„Naše“ a nejspíše i ostatní poštolky mají své ustálené denní rituály. Od té doby, co se na začátku září letošní domácí pár opět nastěhoval do naší lodžie, už opět fungují jako spolehlivý ranní budíček. K ustáleným zvykům jejich sousedky, pravděpodobně té, co se sem snažila na konci léta natrvalo nastěhovat, totiž patří kontrola obsazenosti lodžie. Pokračovat ve čtení „Malá ranní rozcvička“