O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Se svátkem sv. Valentýna je dnes spojena řada člověčích tradic. Také „náš “ zamilovaný poštolčí pár ho oslavil jak se sluší a patří. A co jiného může při také příležitosti dát jedna poštolka druhé nežli „plyšového“ hraboše. Pokračovat ve čtení „Den svatého Valentýna“
Cizí mladá poštolka, která navštěvuje naši lodžii to stále nevzdává. Zvláště když je hezky, přiletí i několikrát za den, hlavně po ránu, když je domácí pár doma. Mezi domácími její přílet vždy vyvolá rozruch. Zahánění vetřelce ale domácí zjevně i baví. Pokračovat ve čtení „Rušné ráno“
Ranní hraboš nebyl na Hromnice tím posledním. Toho si přinesla poštolčí samička těsně po druhé odpolední. Zda ji dostala od samečka není jisto, ale je to docela pravděpodobné, protože celý den pobývala někde poblíž. Pokračovat ve čtení „Hromniční hraboš II“
O poštolčí samičce odněkud ze sousedství, co k nám v poslední době občas zaletí, jsme tu už psali. Dnes se objevila jako obvykle spolu s rozčileným domácím párem. Jen se tak otočila na zábradlí a byla ta tam. Bezprostředně po ní však na zábradlí přistál další vetřelec, urostlý poštolčí sameček. Pokračovat ve čtení „Sousedská návštěva“
V sobotu kolem poledního začalo sněžit. Sněžilo a sněžilo, takže bylo lépe se zdržovat pod stříškou lodžie. Domácí poštolčí pár přiletěl hned s prvními sněhovými vločkami.
