
Takhle na podzim, když domácí poštolky nejsou po většinu dne doma, snaží se v naší lodžii zabydlet holubi. Pan poštolka ovšem často bývá někde poblíž a vetřelce rozhodně netoleruje.
 Pokračovat ve čtení „Vítěz nad holuby“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Takhle na podzim, když domácí poštolky nejsou po většinu dne doma, snaží se v naší lodžii zabydlet holubi. Pan poštolka ovšem často bývá někde poblíž a vetřelce rozhodně netoleruje.
 Pokračovat ve čtení „Vítěz nad holuby“

Naše lodžie na začátku podzimu přitahuje pozornost řady opeřenců. Je ovšem bedlivě střežena domácím panem poštolkou, jehož pozornosti neunikne žádný opeřený vetřelec, ať jsou to holubi nebo cizí poštolky  Pokračovat ve čtení „Na stráži“

Občas se objeví v naší lodžii. To, že je to samička cizí, lze usoudit především z toho, jak se k ní chová domácí sameček. Nejprve se ji snaží zahnat a když se mu to nepodaří, tak okouzlit vrtěním a natřásáním se…. Pokračovat ve čtení „On a cizinka“

V sobotu dopoledne to v naší lodžii vypadalo jako o dni otevřených dveří. Lodžie ovšem nebyla navštěvována dveřmi, ale zvenčí, odkud je vlastně otevřena stále. Pokračovat ve čtení „Pět (n)a čtyři“

V neděli ráno pršelo a pršelo a tak se přenocovavší poštolče po půl sedmé zase vrátilo. Sameček, který byl v té době v lodžii raději odletěl, ale v dešti se mu příliš nelíbilo. Jeho opakované pokusy o návrat se ovšem příliš nevydařili. Nejprve se s poštolčetem navzájem vyplašili a pak na něm zas tak moc loudilo, že raději odletěl. Pokračovat ve čtení „Hladové poštolče“