Rorýsi se v naší ulici objevují tradičně začátkem května. Letos, i když jsme je občas viděli a slyšeli, tak o sobě nedávali příliš vědět. Počasí jim ostatně zrovna nepřálo. Pokračovat ve čtení „Nový pohled na „naše“ rorýsy“
Konec rorýsí sezóny
„Naši“ rorýsi už jsou ti tam. I po zkušenostech z loňska bychom mohli začít propagovat novou pranostiku „Svatá Anna, bez rorýsů rána“. I když vlastně ještě včera nějací ti opozdilci z okolních hnízd létali kolem. Větší ruch v našem rorýsovníku už ale skončil někdy kolem 20. července: Pokračovat ve čtení „Konec rorýsí sezóny“
Zaostřeno na rorýsy
Poštolčata už jsou skoro týden ta tam a tak jsme jednu z kamer (tu označenou číslem 2) snímajících letošní poštolčí hnízdo přemístili stejně jako loni na zábradlí, odkud může sledovat reje „našich“ rorýsů. Pokračovat ve čtení „Zaostřeno na rorýsy“
Jak se daří rorýsům
A jak že se u nás daří rorýsům? Inu, zdá se, že znamenitě. Alespoň podle toho, jak sviští kolem oken na obou stranách našeho bytu. Na straně jedné mají, jak známo, luxusní rorýsovník hned vedle lodžie. Pokračovat ve čtení „Jak se daří rorýsům“
Návrat rorýsů
Do naší ulice se začátkem května vrátili rorýsi a loňští nájemníci se opět zabydleli v našem rorýsovníku. Jak přitom dopadl brhlík, netušíme, neb kamera zamýšlená pro sledování rorýsovníku ještě stále sleduje bidýlka nad starým poštolčím hnízdem, kam se pravidelně vrací „náš“ poštolčí sameček na noc a občas tam ještě odpočívá i „naše“ poštolčí samička. Pokračovat ve čtení „Návrat rorýsů“