O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Tak už tu dnes zase byla a způsobila mezi domácími docela rozruch. Kdoví, zda to ovšem byla ta stejná jako v minulých dnech. Dnes ovšem bylo jasné, co ji sem přilákalo. Jak vidno z obou snímků z nastalé rozmíšky, nešlo o nic menšího než o hraboše, Pokračovat ve čtení „Za čím nebo za kým“
Vysněný kraj blahobytů, kde pečení hraboši padají sami poštolkám do zobáku, možná existuje někde v poštolčích bájích a pověstech. Ve skutečném životě je letící hraboš obvykle nesen v pařátech či zobáku dravce. Občas pak hrabošův pád způsobí to, že ho poštolka upustí. To se právě přihodilo „naší“ paní poštolce dnes odpoledne. Pokračovat ve čtení „Letící hraboš“
Dnes pan poštolka přinesl paní poštolce večeři až za soumraku. Pokračovat ve čtení „Pozdní večeře“
Pan poštolka v posledních dnech výrazně zvýšil přísun dárků, které nosí paní poštolce, aby jí ukázal, že se jeho lovecké schopnosti od loňska nezhoršili, ba právě naopak. Nosí takřka výlučně myše, přesněji řečeno hraboše. Pokračovat ve čtení „Myš, myš a zase myš“
„Náš“ pan poštolka nosí paní poštolce všelicos. Hlavně ovšem tradiční poštolčí pochoutku, hraboše. Většinou jí je předává někde poblíž vyhlédnutého hnízda, přebytky končí ve spíži, kterou má někde na protější straně ulice. Pokračovat ve čtení „Když se budí netopýři“