O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Okroužkovaný mladík, který zavítal do naší lodžie v neděli (viz Okroužkovaný návštěvník), se v podvečer vrátil. Přibližně 25. minut poseděl na bidýlku nad starým hnízdem. Když pak ve 20:46 přeletěl do police, která je pod stropem nad starým hnízdem, objevila se matka poštolka a hnala ho pryč. Pokračovat ve čtení „Okroužkovaný návštěvník II“
Dnes odpoledně ve 14:05 přistál na zábradlí naší lodžie cizí mladý ještě úplně nepřepeřený sameček. Jeho levou nožku zdobil kroužek. Číslo na něm se nám nepodařilo vyluštit, ale teoreticky by to mohl být potomek „našeho“ poštolčího páru. Pokračovat ve čtení „Okroužkovaný návštěvník“
„Naše“ poštolčata byla 1. června v podvečer okroužkována. Stalo se tak od roku 2018 již posedmé. Letos o něco dříve než v minulých letech. Čtyřem poštolčatům bylo 18 a zbylým dvěma 17 a 15 dní. Samotné akci, která trvala 20 minut (od 16:11 do 16:31), předcházelo již tradiční obarvení kroužků. Pokračovat ve čtení „Kroužkování po sedmé“
Na prvního máje bylo v naší lodžii rušno a to především díky dvěma mladistvým poštolčím návštěvníkům. Všechno začalo – jak jinak – hrabošem, kterého pan poštolka přinesl paní poštolce těsně před půl čtvrtou odpoledne. Pokračovat ve čtení „S kroužkem i bez kroužku“
Včera večer byla okroužkována již pátá generace poštolčat z naší lodžie. Prvním třem přitom bylo dvacet dva dní, tomu čtvrtému, ještě celému bíle ochmýřenému, dní osmnáct. Akce měla podobný průběh jako v minulých letech. Pokračovat ve čtení „Tři plus jeden kroužek“