Po vyletění poštolčat nalezel náš poštolčí sameček zalíbení ve starém hnízdě. Několikrát za den do něj slétá a usilovně v něm hloubí důlek. Už se mu takto podařilo vytvořit úctyhodnou jámu.
Tři a dva je pět
Každý rok se to opakuje. Poštolčata začne neodolatelně lákat svět. Nejprve ten malý, co začíná a končí v bedýnce před hnízdem. Pochopitelně je tam láká i to, že je odtud pozoruje a hlídá poštolčí samička. Dostat se za ní poštolčata snažila už včera a dnes ráno se to postupně podařilo dvěma prvním. Pokračovat ve čtení „Tři a dva je pět“
Tady bydlím já
Včera dopledne přistáli po dlouhé době u nás na zábradlí dva holubi. Zřejmě už odchovali mladé někde na střeše a poohlíželi se po nějakém lepším místě ku hnízdění. Velebudka v podobě naší lodžie holuby vždy láká a tak jeden z nich na průzkumu drze přistál na okraji bedničky před poštolčím hmízdem. Poštolka se jen trochu nadzvedla, aby mu dala jasně najevo, kdo tady bydlí.
Pokračovat ve čtení „Tady bydlím já“
První vejce
Koncem dubna se už na nejrůznějších místech pomalu začínají klubat poštolčata. Můžete se o tom přesvědčit třeba na videu ze španělské Majadahondy. U nás máme „teprve“ první letošní vejce. Pokračovat ve čtení „První vejce“
Rodinný život
Vypadá to, že „naše“ poštolky už vedou řádný rodinný život. Poštolčí milenec se zřejmě rozhodl, že bude lépe najít si vlastní ženu a od soboty se tu nekázal. A tak v naší lodžii plyne poštolčí čas vcelku poklidně. Na poslech se to sice nezdá, poštolčí samička totiž stále něco po samečkovi chce a je-li zrovna přílomen, usilovně kvílí. Sameček se přirozeně vyzná v poštolčím jazyce lépe než my a tak většinou správně pozná, co se po něm chce. Pokračovat ve čtení „Rodinný život“