Sobotní podvečer v naší lodžii byl dramatický. Vše začalo tahanicí o myše, kterého přinesl sameček a zjevně se mu nechtělo ho dát samičce. Z pohledu následujících událostí se můžeme ptát, zda to byla ta pravá. (Pokračování textu…)
V neděli se ukázalo, že se nám tu potlouká po okolí nejen další samičky, ale i další poštolčí sameček. Ve 13:40 se jako velká voda za hrozného křiku a vřískotu přiřítily do naší lodžie tři poštolky: dva samečci a jedna samička. (Pokračování textu…)
Pokud se „naše“ poštolky rozhodnou založit si letos po loňské přestávce v naší lodžii opět hnízdo, tak se, zdá se, mají již vybráno kde: v bedničce na policích hned za dveřmi do lodžie. Výběr se projevuje řadou aktivit, které v bedničce provozují. Obvykle se na tuto po ránu osluněnou stranu přesunou hned po východu slunce. Samička už v bedničce dokonce provádí úklid:
Starší generace ještě jezdila ve vlacích, v nichž byly pod okny cedulky nabádající cestující, aby se nevykláněli za jízdy z oken. Něco podobného, poštolkám srozumitelného, bychom měli umístit na zábradlí naší lodžie. (Pokračování textu…)
Naše lodžie jako jedna z posledních otevřených přitahuje neodolatelně různé opeřence, kteří se pídí po nějakém slušném místě pro hnízdo. (Pokračování textu…)
