Kde se vzalo, tu se vzalo… Dnes ráno je opět v lodžii šest poštolčat. Šesté, přibližně stejného věku jako domácí, přilétlo před osmou hodinou, kdy ho do lodžie zřejmě přilákal ruch spojený s příletem samečka, který donesl poštolčatům hraboše.
Cizí poštolčata se takto objevují zřejmě každý rok, ale ne vždy se nám je podaří zaregistrovat. V roce 2013 takto létalo do lodžie každý den cizí poštolče každý den a po dobu téměř čtrnácti dní a poštolčí rodiče ho spolu s ostatními živili. Pouze na noc odlétalo spát někam jinam. Uvidíme, jak dlouho se zdrží to letošní a zda to bude také domácími adoptováno.
Včerejší návštěva u poštolek na konci naší ulice nás vedla k úvaze, zda tamní pár může být ten „náš“. Odpovídá vzhled a dovednosti tamních poštolčat tomu, jak by mohla vypadat poštolčata „našeho“ letošního páru? Samička přespala v naší lodžii naposledy v noci na 30. dubna. Do té doby zde přespávala pravidelně každou noc a nemohla tedy někde jinde řádně sedět na vejcích. Z pozorování z let předchozích, můžete odvodit, že poštolčata by byla ve věku asi 24 dnů od vylíhnutí toho posledního. Jak ta z let 2007-2016 vypadala a co uměla?
2007
Poslední z pěti poštolčat se onoho roku, kdy u nás poštolky hnízdily poprvé, vylíhlo 5.června. 29. června už všechna trávila většinu dne v květináčích. O den později se už začala, ještě s posledním chmýřím na hlavě a křídlech promenovat po zábradlí.
Více o průběhu hnízdní sezóny najdete zde.
2007/06/29
V tomto příspěvku se vracíme o několik let zpět. Před sedmi lety, 6. července 2013 přistálo na zábradlí naší lodžie cizí poštolče. To, že jde o poštolče cizí bylo jasné z toho, že v té době ještě do ulice nelétající domácí poštolčata seděla na skříňce a na zábradlí. (Pokračování textu…)