Velký bratr

Jsme sledováni. Můžeme si za to sami a musíme si to přiznat.Vloni v létě jsme se neúspěšně pokusili zaregistrovat na fóru Falken-Förmchen a tak jsme tamním poštolčím příznivcům poslali alespoň odkazy na sledování poštolek „našich“ i těch „cizích“. Naše, přiznejme si nedokonalá, angličtina narazila na druhé straně na tuhou jazykovou bariéru.

V posledních dnech se to ovšem změnilo a část uživatelů se po svém zorientovala v našem blogu. A tak teď najdete snímky z kamer za našimi okny i v oddíle Falken-Tipps von Zuzana. Pokračovat ve čtení „Velký bratr“

Jíst se musí

Na holandských stránkách NestkastLive (Torenvalk2) se před několika dny objevilo vysvětlení, proč vlastně uhynula poštolka Molennaarsgraafu, o které jsme již zde psali v článku O poštolkách tažných, přelétavých a stálých.

Poštolka zemřela prakticky v přímém přenosu v noci na 25. ledna byla velmi mladá. Pod svým načechraným peřím byla prakticky na kost vyhublá. Osudným se jí stalo to, že zřejmě již řadu dní nejedla a byla zcela vyhladovělá.  Pokračovat ve čtení „Jíst se musí“

Ostře sledovaná hnízda

S prodlužujícím se dnem a rostoucí chutí poštolčích párů zabrat si místo pro hnízdění na letošní sezónu jsou postupně znovuuváděny do provozu i kamery, které tato hnízda sledují. Mnohde jako v německém Rosenheimu nebo Hamburgu kamer s novou sezónou přibylo. Jejich přehled vedeme již několik let; ten aktuální najdete zde.

Letošní sezóna se zřejmě bude muset obejít bez dvou stálic: švýcarského Muttenz, kde v loňském roce byly definitivně vypnuty kamery sledující oblíbený poštolčí pár Borni a Bianca a holandské vodárenské věže ve Scheveningen (Dunea) – alespoň ne prostřednictvím oblíbených stránek Beleef de lente, kde se letos žádné poštolčí hnízdo mezi ta sledovaná zatím  neprobojovalo. Pokračovat ve čtení „Ostře sledovaná hnízda“

O poštolkách tažných, přelétavých a stálých

Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají. Pokračovat ve čtení „O poštolkách tažných, přelétavých a stálých“