O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolky, myši a jiná zvířena v literatuře, filmu, hudbě, výtvarném umění….
Pokaždé, když se v naší lodžii objeví hraboš, a děje se tak v posledních dnech hodně často, si říkáme, zda jeho poslední potravou nebyl Stutox nebo Ratron. Doufáme, že tomu tak nebylo a že byl hraboš poštolkami zahuben v rámci jejich participace na biologické ochraně proti škůdcům. Pokračovat ve čtení „Kauza hraboš“
František Nepil
(Dobrá a ještě lepší jitra)
Pamatujete se na ten plakát, vy, koho dneska píchá v levém koleně a za pár dní nato i v pravém? Ptáčci na něm (na tom plakátu) mrzli ve sněhu, měli hlad jako herec, a já tuto výzvu dodnes oslýchám. Sypu jim, a nejenom to.
Výtvarnice Rosemary Mosco, zabývající se ptáky, přírodou i životním prostředím, ve své tvorbě již dlouhá léta využívá komiksového jazyka. Z řady přírodovědných komiksů, které publikuje na svých stránkách Bird and Moon jsme s ohledem na blížící se datum 14. února vybrali valentýnku se sokolem stěhovavým. Pokračovat ve čtení „Vážně nevážně s Rosemary Mosco“
„A jak vypadá pták Poškrk?“
„Je to napůl pštros a napůl poštolka. Možná jsi ho slyšela poškrkávat v lese. Zní to, jako když škrkáš a zároveň vrkáš. …“
O tom, že kočka domácí je šelma a k jejím oblíbeným kratochvílím patří lov ptáků, jsme tady už psali (viz Kočka na větvi a na balkoně). Věděli to již naši předkové, neboť jinak by zřejmě nevznikla píseň o mrňavé kočičce, co chytila ptáčka strnada, jejíž mnohé verze najdeme nejen ve sbírkách Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové či Františka Bartoše: Pokračovat ve čtení „Kočky a ptáci, ptáci a kočky“
