The Windhover

O myších básnil už kdekdo. Myšmi se hemží Goethův Faust, na Johanna Wolfganga navazuje i Jiří Suchý s Písní o myši a jedu, myš inspiruje básnické výtvory lyrického zloděje Karla Čapka v Povídkách z druhé kapsy. Inspirovala i Carolla Lewise v Alence v kraji divů; báseň v podobě  smutného sáhodlouhého ocásku zde recituje Alence a ostatním účastníkům kuriálního závodu sama Myš. Myš nemůže chybět mezi zvířenou, jíž se věnuje Christian Morgenstern či Emanuel Frynta, který velmi dobře ví jak “ kočky, psi a bytné / na první pohled odliší / ve spíži slona od myši.“. Hlodavci čistě přírodnímu je pak věnována báseň Roberta Burnse To a Mouse, On Turning Her Up In Her Nest With The Plough(text v překladu J.V. Sládka), kterou jsme již zmiňovali v článku O myších a poštěPokračovat ve čtení „The Windhover“

Myš a pošta

Možná je to jejich obyčejností, jejich špatnou pověstí či tím, že panuje domněnka, že je nehygienické známku, na které je myš, olíznout…

Pakliže se poštolka objevuje na poštovních známkách hojně (viz.  Poštolky a pošta), myš domácí (mus musculus) či hraboše polního (microtus arvalis) a jejich příbuzné na nich prakticky nenajdeme. Na známku mají nárok zřejmě pouze ti z nich, kteří jsou chráněni jako norník z ostrova Jersey (clethrionomys glareolus caesarius):

Pokračovat ve čtení „Myš a pošta“

Poštolky a pošta

I když slova poštolka a pošta spolu nijak nesouvisí (k původu slova něco zde), nelze říci, že by se poštolky poštám vyhýbaly. Mimo jiné se objevují na známkách starších (jako ta rakouská z roku 1922 na obrázku dole) i novějších (jako ty britské zachycující fáze letu poštolky z roku 2003 na obrázku nahoře). Často bývají součástí sérií typu Naší přírodou či Naši dravci. Známky poštolčí mohou býti i příležitostné. Tak běloruská pošta vydala známku u příležitosti pták roku 2010: http://www.belpost.by/eng/stamps/stamp-catalogue/2010/04-2010-11-03/.

Pokračovat ve čtení „Poštolky a pošta“