Když se poštolčata trochu rozlétají, dokáží si doletět i pro potravu. Zatím pro tu, co jim nosí rodiče. Neobejde se to bez emocí. Většinou to vypadá, že se chystají sníst i maminku nebo tatínka. Pokračovat ve čtení „A tebe taky sním“
Proč to nezkusit znovu
Poštolka sousedka, které se nedávno podařilo úspěšně vyfouknout domácím donesenou kořist, to zkouší a bude zřejmě zkoušet i nadále. Včerejší pokus se jí ale moc nevydařil. Pokračovat ve čtení „Proč to nezkusit znovu“
Ty mně, já tobě
Náte takový pocit, že už jste ten obrázek viděli? Přesně tento jste tedy ještě neviděli, ale takovéto situace tu jsou na denním pořádku a už jsme tu o nich opravdu nedávno psali (viz příspěvek Děkuji, můžeš to zase odnést a Zdvořilost). Pokračovat ve čtení „Ty mně, já tobě“
Děkuji, můžeš to zase odnést
„Naše“ poštolčí samička aktuálně zrovně hladem netrpí a tak často hraboše, kterého jí sameček přinese, obratem vrátí. Činí tak velmi zdvořile a s mnohou úklonou. Už jsme tu o tom ostatně psali v příspěvku Zdvořilost. Pokračovat ve čtení „Děkuji, můžeš to zase odnést“
Konec jedné úschovny
Poštolčí samičku nesoucí hraboše k uložení do úkrytu pod jedličkou už na přenosu z naší lodžie neuvidíte. Ne že by tu už nebyla samička nebo hraboši k uschování, ale jedličku jsme stejně jako loni uklidili do lodžie na chodbě domu. Moc šancí na přežití v době, kdy už nebude vhodné vstupovat do lodžie, by totiž neměla. Pokračovat ve čtení „Konec jedné úschovny“