O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Myš – drobný hlodavec z čeledi myšovitých.
Jakožto sběratelé plyšových medvědů jsme nemohli nechat bez povšimnutí plyšové vyobrazení poštolky, na něž jsme narazili na stránkách polského Stowarzyszenie na Rzecz Dzikich Zwierząt „Sokół“.
O myších básnil už kdekdo. Myšmi se hemží Goethův Faust, na Johanna Wolfganga navazuje i Jiří Suchý s Písní o myši a jedu, myš inspiruje básnické výtvory lyrického zloděje Karla Čapka v Povídkách z druhé kapsy. Inspirovala i Carolla Lewise v Alence v kraji divů; báseň v podobě smutného sáhodlouhého ocásku zde recituje Alence a ostatním účastníkům kuriálního závodu sama Myš. Myš nemůže chybět mezi zvířenou, jíž se věnuje Christian Morgenstern či Emanuel Frynta, který velmi dobře ví jak “ kočky, psi a bytné / na první pohled odliší / ve spíži slona od myši.“. Hlodavci čistě přírodnímu je pak věnována báseň Roberta Burnse To a Mouse, On Turning Her Up In Her Nest With The Plough(text v překladu J.V. Sládka), kterou jsme již zmiňovali v článku O myších a poště. Pokračovat ve čtení „The Windhover“
O tom, jak poštolka obecná loví, jsme zde již psali (např. v článku Jak poštolky loví). Jak to ale vidí hraboši? Nedávno jsme narazili na dojemné vyjádření francouzského Syndikátu rozhněvaných hrabošů SDEC (Syndicat des Campagnols en Colère) k metodám lovu poštolky obecné:
„Poté, co ve svých hrozivých pařátech sevře jednoho z našich nešťastných druhů, strašlivý opeřenec s ním skoncuje mohutnými údery zobáku do hlavy. Pak ho rozrtrhá, aby ho mohl po kouscích sníst. Dosti, zastavte ten masakr! A ten vrah je chráněn! To je opravdu skandál, pane, klidně to prosím takto otiskněte …“ Pokračovat ve čtení „Jak to vidí hraboši“
Jak to tehdy bylo?
Jednou v červnu 2012, když se samička již nějakou dobu musela sama starat o poštolčata (sameček zmizel koncem května), přinesla poštolčatům až příliš živého hraboše. Milý hraboš prokázal obdivuhodnou vitalitu a dokonce masožravost, ba téměř kanibalismus, když poštolčatům kradl myší holátka, kterými jsme je vzhledem k nastalé situaci po ztrátě jednoho z rodičů přikrmovali. Kanibalismus pouze téměř, neb hraboš polní (Microtus arvalis) není myš domácí (Mus musculus). Po řadu dní si žil v lodžii v poklidu, našel si skrýš a poštolčat si moc nevšímal.
Hraboš polní (Microtus arvalis) je proslulý škůdce. Přitom na jeho geometrické množící schopnosti je závislý jídelníček řady predátorů (viz. obr. níže) včetně našich poštolek. Jinými slovy: Nebylo-li by hrabošů, nebylo zřejmě ani tolik poštolek.
Kresba převzata z knihy Pole a louky z edice Průvodce přírodou, IKAR.