V posledních dnech jsme jejich pozorování zanedbávali. Ještě stále sviští kolem obou průčelí našeho domu, ale vypadá to, že nejvíce napilno měli v minulém týdnu: Pokračovat ve čtení „Když kolem sviští rorýsi“
Krmit a chránit
Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Pokračovat ve čtení „Krmit a chránit“
Nový pohled na „naše“ rorýsy
Rorýsi se v naší ulici objevují tradičně začátkem května. Letos, i když jsme je občas viděli a slyšeli, tak o sobě nedávali příliš vědět. Počasí jim ostatně zrovna nepřálo. Pokračovat ve čtení „Nový pohled na „naše“ rorýsy“
Jak jsme vítali ptačí zpěv
V sobotu 4. května jsme vyrazili na letošní Vítání ptačího zpěvu. Průvodci v pozoruhodné lokalitě Holáseckých jezer nám a relativně velké skupině dalších zájemců byli Kryštof Horák a Gabriela Štětková. Slyšeli a většinou i viděli jsem na čtyřicet druhů opeřenců, které Kryštof Horák přehledně zaznamenal do Faunistické databáze ČSO. Pokračovat ve čtení „Jak jsme vítali ptačí zpěv“
Konec rorýsí sezóny
„Naši“ rorýsi už jsou ti tam. I po zkušenostech z loňska bychom mohli začít propagovat novou pranostiku „Svatá Anna, bez rorýsů rána“. I když vlastně ještě včera nějací ti opozdilci z okolních hnízd létali kolem. Větší ruch v našem rorýsovníku už ale skončil někdy kolem 20. července: Pokračovat ve čtení „Konec rorýsí sezóny“