O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ptáci (Aves)
Domácí poštolčata už zřejmě definitivně zmizela z naší ulice a vydala se objevovat svět. Poštolčata ale v naší lodžii vídáme stále. Nejsou to ovšem ta „naše“, ale cizí, neokroužkovaná. Včera ráno jedno takové přiletělo za za otcem poštolkou. Pokračovat ve čtení „Chcete mě?“
„Naše“ poštolčata už není moc vidět ani slyšet a o rodnou lodžii už nejeví zájem. Pokračovat ve čtení „Pan poštolka a vetřelci“
V těchto červencových dnech, když už se „naše“ poštolčata honí bůhví kde, sledujeme s potěšením rorýse prohánějící se kolem poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Rorýsí letní reje“
Jednonoh a stonožka
byli spolu na výletě
jednou v létě,
jednou v létě,
jednou v létě v neděli,
a co všechno viděli: Pokračovat ve čtení „Jednoroh, stonožka a rorýs“
Na konci hnízdní sezóny bývá hnízdo plné vývržků, vypadaného šedého chmýří, které tam zbylo po poštolčatech, a dalších pozůstaků po jejich pobytu na hnízdě. Když se v tom fujtajblu sameček vrtí, tak mu to možná až tak nevadí, Pokračovat ve čtení „Hnízdo nově“