Dost jsem se už nadíval
i na něhu sněhu
a přece tady vyhnán do Ráje Pokračovat ve čtení „… a smála se Newtonovi“
Říjnový hraboš
Letošní poštolčata už jsou dávno pryč. Jejich rodiče jsou ovšem – stejně jako v minulých letech – stále tady. A on jí dokonce občas přinese hraboše. Pokračovat ve čtení „Říjnový hraboš“
Strakapoud na rorýsovníku
Dva dny po sobě hned po ránu na rorýsovníku vedle poštolčí lodžie přistál strakapoud. Pokračovat ve čtení „Strakapoud na rorýsovníku“
Spižní poštolky a poštolčata
Letos ve větracím otvoru spíže bytu námi úspěšně zahnízdily poštolky (viz Poštolky spižní; Dvě spižní). Nastražili jsme na ně fotopast na zábradlí schodišťové lodžie. Pokračovat ve čtení „Spižní poštolky a poštolčata“
Ona to zkouší také
Poštolčí sameček, co u nás bydlí od roku 2019, je známý lovec rorýsů. Rorýsovník nad oknem vedle poštolčí lodžie ho neodpolatelně přitahuje. To, že má snejné skolny i jeho družka, nám ale odhlalil až bližší pohled nové kamery č. 10a: Pokračovat ve čtení „Ona to zkouší také“