Rorýsi, jak už jsme psali v předchozím příspěvku, jsou ti tam. Pokračovat ve čtení „Obrat o 180°“
Ať už tě tu nevidím
To, že z naší lodžie zmizela poštolčata, rozhodně neznamená, že by v ní nikdo nepobýval. Samička a sameček v ní tráví poměrně hodně času a bedlivě ji střeží před nezvanými návštěvníky. Pokračovat ve čtení „Ať už tě tu nevidím“
Krmit a chránit
Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Pokračovat ve čtení „Krmit a chránit“
Tady bydlím já
Včera dopledne přistáli po dlouhé době u nás na zábradlí dva holubi. Zřejmě už odchovali mladé někde na střeše a poohlíželi se po nějakém lepším místě ku hnízdění. Velebudka v podobě naší lodžie holuby vždy láká a tak jeden z nich na průzkumu drze přistál na okraji bedničky před poštolčím hmízdem. Poštolka se jen trochu nadzvedla, aby mu dala jasně najevo, kdo tady bydlí.
Pokračovat ve čtení „Tady bydlím já“
Jak jsme vítali ptačí zpěv
V sobotu 4. května jsme vyrazili na letošní Vítání ptačího zpěvu. Průvodci v pozoruhodné lokalitě Holáseckých jezer nám a relativně velké skupině dalších zájemců byli Kryštof Horák a Gabriela Štětková. Slyšeli a většinou i viděli jsem na čtyřicet druhů opeřenců, které Kryštof Horák přehledně zaznamenal do Faunistické databáze ČSO. Pokračovat ve čtení „Jak jsme vítali ptačí zpěv“