O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Holub domácí (Columba livia f. domestica), holub skalní (Columba livia), holub hřivnáč (Columba palumbus), holub doupňák (Columba oenas)
Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Pokračovat ve čtení „Krmit a chránit“
Včera dopledne přistáli po dlouhé době u nás na zábradlí dva holubi. Zřejmě už odchovali mladé někde na střeše a poohlíželi se po nějakém lepším místě ku hnízdění. Velebudka v podobě naší lodžie holuby vždy láká a tak jeden z nich na průzkumu drze přistál na okraji bedničky před poštolčím hmízdem. Poštolka se jen trochu nadzvedla, aby mu dala jasně najevo, kdo tady bydlí.
Pokračovat ve čtení „Tady bydlím já“
V sobotu 4. května jsme vyrazili na letošní Vítání ptačího zpěvu. Průvodci v pozoruhodné lokalitě Holáseckých jezer nám a relativně velké skupině dalších zájemců byli Kryštof Horák a Gabriela Štětková. Slyšeli a většinou i viděli jsem na čtyřicet druhů opeřenců, které Kryštof Horák přehledně zaznamenal do Faunistické databáze ČSO. Pokračovat ve čtení „Jak jsme vítali ptačí zpěv“
V sobotu 30. března jsme vystrčili do lodžie ze zazimování poslední dvě kamery:
Přemýšleli jsme, zda tento příspěvek nazvat Holubí drzost či Holubí vytrvalost či jiná holubí vlastnost… a nakonec jsme zůstali u Holubí. Naše lodžie je totiž v posledních dnech bez dozoru. Poštolčí samička tu sice stále přespává, ale přes den se objevuje pouze zřídka. Její nápadník sem zavítal naposledy 19. března těsně po ránu. Těžko říci zda o „naši“ samičku, ale určitě o naši lodžii zatím valný zájem nejeví. Možná ji láká na nějaké daleko konfortnější místo pro hnízdění… Pokračovat ve čtení „Holubí“