Poštolčata letos poté, co poprvé vyletěla do ulice, moc nevídáme. Ale čas od času, tak jednou za den, se aspoň jedno objeví. Většinou se s křikem přiřítí, když zahlédnou někoho z rodičů. Pokračovat ve čtení „Ratata poštolčata“
Na komíně
„Naše“ poštolčata, která se po vyletění z rodného hnízda zdokonalují v létání a dalších dovednostech potřebných pro samostatný život, letos mnoho nevídáme. A tak nás potěšilo setkání s mladými poštolkami v areálu bývalého pivovaru ve dvoře Sádek u Čáslavic (Třebíč). Pokračovat ve čtení „Na komíně“
Konečně poštolče
V sobotu v podvečer do naší lodžie dorazila nečekaná návštěva. Za paní a panem poštolku se sem přiřítilo poštolče s kroužkem na pravé nožce. Na kroužku byly vidět zbytky barvy a tak, i když se nám nepodařilo přečíst číslo na něm, je jasné, že to bylo jedno z „našich“. Pokračovat ve čtení „Konečně poštolče“
Místní pobuda
Naši lodžii začal navštěvovat cizí poštolák. Vypadá poněkud neupraveně, ale ani domácí nemají teď v době přepeřování dokonalý vzhled. Pokračovat ve čtení „Místní pobuda“
Rojení rorýsů
I když naši lodžii už opustila poštolčata, panuje ve vzdušném prostoru ji obklopujícím stále čilý ruch. Rorýsí sezóna se totiž blíží ke svému závěru, a tak kolem pravidelně sviští hejna rorýsů. Pokračovat ve čtení „Rojení rorýsů“