O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Pokud by někdo pozorně počítal hlavičky poštolat na tomto snímku, zjistil by, že je jich šest. Ta hlavička příšerky zcela vpravo totiž patří rovněž poštolčeti. A sice tomu poslednímu letošnímu. Vylíhlo se dnes odpoledne po půl šesté. Pokračovat ve čtení „Strašidýlko Benjamín“
Když dnes odpoledne narychlo odletěla paní poštolka, přiletěl pan poštolka. Patrně s úmyslem ji vystřídat. Zjevně ale nevěděl, co si s tím ochmýřeným klubkem poštolčat počít a jak na ně usednout. Pokračovat ve čtení „Rozpaky“
Za ty roky, co unás poštolky bydlí a hnízdí, se počet kamer, kterými je sledujeme výrazně rozrostl. Jejich celkový přehled najdete na stránce Naše kamery. Orientace v tom, na kterou se vlastně dívat, ale nemusí být pro někoho, kdo s „našimi“ poštolkami nežije 17 let jako my, jednoduchá. Nyní se to pokusíme alespoň trochu napravit a vysvětlit, kam se dívat, pokud nás zajímá aktuální dění na hnízdě. Pokračovat ve čtení „Různé úhly pohledu“
Dnes večer v osm hodin se na hnízdě v naší lodžii objevilo páté poštolče. Pan poštolka zrovna přinesl paní poštolce zbytek neidentifikovatelného opeřence a ona si řekla, že si ho dá kousek k večeři. Pokračovat ve čtení „A bylo jich pět“
To, jak si „naše“ paní poštolka včera dělala zásoby, nebylo bez důvodu. Dnes mezi pátou a devátou hodinou ranní se jí vylíhla hned čtyři poštolčata, která už nyní můžeme obdivovat hlavně během krmení. Pokračovat ve čtení „Synchronizované líhnutí čtyř“