O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Během prvního říjnového víkendu proběhl v Evropě již tradičně Festival ptactva (EuroBirdwatch). Jeho ohlasy najdete na českých i zahraničních stránkách.
Pro „naše“ poštolky i tlupu sýkorek, která je u nás pravidelným návštěvníkem kolem desáté hodiny dopolední, byl ovšem třetí i čtvrtý říjen den jako každý jiný. Pro migraci se zatím nerozhodly. A rorýsi ti už jsou dávno pryč…
Upřímně řečeno, kdo se má vyznat v tom, kdo jsou právě dnes domácí.
Už přes týden se tu objevují dva samečci. Pokud jich ovšem není více. Na počet dvou usuzujeme z počtu zároveň zastižených. Kromě toho plně vybarveného i druhý, kterému zatím nezešedla hlava, ale pouze ocasní pera. Mohl by to být ten, který zde vyvedl letos mladé. Samička je možná jen jedna. V tom případě střídavě fandí jednomu i druhému. Pokud se totiž dva samečci v lodžii potkají, nevyhnutelně to vedou minimálně k tomu, že se jeden druhého snaží vykřičet. Oba jsou vytrvalí a zahnaný soupeř ještě dlouho oblétává kolem a pokouší se o nálety.
Samička pomáhá jednomu ze samečku vyhnat toho druhého. Pokračovat ve čtení „Domácí vedou?“
S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…
Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 Pokračovat ve čtení „O sýkorkách“
Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“
Možná to byl předešlý sameček, který se chtěl vrátit, možná nebyl. Každopádně ihned poté, co se objevil pod zábradlím, se spustila pranice. Oproti rvačkám v předchozích letech bylo jasné, kdo je kdo. Takže můžeme konstatovat, že nejprve měl vetřelec převahu nad domácím mladým samečkem. Jakmile se však do souboje zapojila i domácí samička, byl společnými silami domácích poražen na lopatky a vytlačen pod zábradlím. Obránci lodžie tedy zvítězili. Prozatím…
Starší vetřelec v souboji nejprve poráží na lopatky mladého domácího samečka (2015-03-21). Pokračovat ve čtení „Sameček se vrací?“