Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“
Sameček se vrací?
Možná to byl předešlý sameček, který se chtěl vrátit, možná nebyl. Každopádně ihned poté, co se objevil pod zábradlím, se spustila pranice. Oproti rvačkám v předchozích letech bylo jasné, kdo je kdo. Takže můžeme konstatovat, že nejprve měl vetřelec převahu nad domácím mladým samečkem. Jakmile se však do souboje zapojila i domácí samička, byl společnými silami domácích poražen na lopatky a vytlačen pod zábradlím. Obránci lodžie tedy zvítězili. Prozatím…
Starší vetřelec v souboji nejprve poráží na lopatky mladého domácího samečka (2015-03-21). Pokračovat ve čtení „Sameček se vrací?“
Případ strakapoud
Také do naší před několika lety opolystyrenované fasády občas buší strakapoud. Z možných vysvětlení, proč tak činí, publikovaných např. na stránkách ČSO nebo ekologického institutu Veronica (dostupné zde) osobně preferuji to, že ho to prostě baví.
Asi by ho to tolik nebavilo, kdyby si, tak jako já, přečetl článek Strakapoudi ohlodávají Vondrákovu na blogu bystrckého občanského sdružení Horní náměstí. Článek je veřejně vystaven na netu již téměř dva roky a doposud se nikdo nepozastavil nad jeho obsahem. Naši spoluobčané zřejmě souhlasí s tím, že „Odstřel ptáka nic nevyřeší“… a tudíž je potřeba postupovat následně: „do již vyklovaného otvoru se vloží natažená pastička na myši, která zlého strakapouda spolehlivě usmrtí“. Sic.. Chudák strakapoud netuší, že pisatele článku neomlouvá neznalost zákona, vlastně zákonů, podle nichž má býti chráněn a nemá býti týrán. Zřejmě ani netuší, že takové zákony existují. Pokračovat ve čtení „Případ strakapoud“
Panel story
Tak už došlo i na náš dům. Před několika dny jsme dostali oznámení o zahájení stavebního řízení. Průčelí, jehož součástí je lodžie, v níž poštolky hnízdí, má býti zatepleno a mají se vyměňovat balkony. Odhlédneme-li od toho, co si o účelnosti celé této akce, zvláště v podobě, v jaké je připravena, myslíme my lidé domácí, vyvstala pro nás pochopitelně i otázka, jak může negativně narušit letošní hnízdní sezónu našich poštolek a jak my naopak můžeme efektivně zabránit jejímu narušení. Pídili jsme se, vznesli dotazy na několik míst a zde uvádíme, čeho jsme se dopídili 1. Pokračovat ve čtení „Panel story“
Falco tinnunculus versus columba livia forma domestica
Soužití člověka se zvířaty, která s ním chtějí bydlet, není jednoduché. Jednotlivé druhy mají své lidské příznivce i odpůrce, kteří se jich nemilosrdně snaží zbavit. Osobně nepatřím mezi milovníky zdivočelých holubů domácích, zvaných „věžáci“, i když jejich špatná pověst, alespoň podle toho, co lze na jejich obhajobu najít třeba na stránkách Ligy na ochranu zvířat (Jsou holubi opravdu škodliví?), je zřejmě přehnaná.
Naše lodžie, ideální pro poštolky, je přirozeně přitažlivým místem i pro holuby hledající místo k zahnízdění. Dlouholetá zkušenost nám říká, že pokud se někdo domnívá, že tam, kde hnízdí poštolky, nezahnízdí holubi, je na omylu.
Pokračovat ve čtení „Falco tinnunculus versus columba livia forma domestica“