Rubrika: Ostatní nájemníci a návštěvníci

V neděli 11. března jsme sáhli do skříně a vytáhli 3 kamery, které snesou teploty do 0° C. Prvním zaznamenaným návštěvníkem byl náš starý známý brhlík:

(Pokračování textu…)

Na své každodenní průzkumy lodžie přilétá „náš“ brhlík většinou od rorýsovníku nebo tím směrem odlétá.  Už delší dobu máme podezření, že ho nejen pravidelně navštěvuje, ale možná v něm i bydlí.

(Pokračování textu…)

Tak prý už zase budou. Už za týden. A už týden máme v lodžii zbrusu novou jedličku bělokorou (Abies Alba). Je to jen takové menší košťátko, ale zase jsme ji dostali i s návodem a také hned vzbudila pozornost našich malých návštěvníků:

(Pokračování textu…)

Která jiná nežli straka, že? Pověst má v tomto ohledu nevalnou. Je to ale pták nejen vysoce inteligentní (jako ostatně všichni krkavcovití), ale i z pohledu člověčího nadmíru užitečný, neb  loví hraboše a pojídá přezimující hmyz. Užitečný je i z pohledu poštolek, neb tyto s oblibou využívají opuštěná stračí hnízda.

(Pokračování textu…)

Svatý Martin dnes nepřijel na bílém koni, ani k nám nezaletěla martinská husa. Zato se u nás po několika dnech opět objevil poštolčí sameček a spolu s ním návštěva vskutku nečekaná. Sledovala ho totiž kavka (kavka obecná čili corvus monedula).  Zda to byla samice či samec nevíme, v každém případě byla zvědavá a projevila spíše zájem a snahu prozkoumat poličku nad bidýlky u dveří (proč jen všechny navštěvníky tolik zajímá?) než škádlit poštolku.

(Pokračování textu…)

… panoval dnes v naší lodžii po celý den.
Hned časně zrána ještě než poštolčí samička opustila bidýlko, na němž strávila noc, se objevil drzý holub a vzápětí na to stejně drzá sýkorka (koňadra).

Sýkorku poštolka nebrala příliš vážně, ale holuba nakonec prohnala: (Pokračování textu…)

Po kosech literárních a hudebních se ještě vrátíme ke kosům takzvaně „našim“.
Jeden je majitelem  zahrádky u našeho domu na venkově. Zahrádka není zrovna nejvzorněji udržována a on i jeho žena by jistě uvítali, kdyby jim jejich lidé častěji posekali trávu. O tom, komu zahrádka dvůr patří hlasitě informuje případné vetřelce z nejvyšší větvičky smrku, který od doby, kdy ho bývalá majitelka vysadila již dávno přerostl vše ve svém okolí. Někdy se ale spokojí i se hřebenem stodoly, což je ovšem místo, které si zpravidla nárokuje „náš“ strnad.

(Pokračování textu…)

Už několik dní nás navštěvuje spolu s menší tlupou sýkorek.  Tak jako ony  prozkoumává úplně všechno od starého poštolčího hnízda po bidýlka a zase zpět.  Včera jsme ho nachytali, jak vylétává z rorýsovníku,  který se zjevně těší pozornosti celé bandy.

(Pokračování textu…)

I u nás v lodžii se už pozná, že podzim je tu. Nemine den, aby nás nenavštívily sýkorky…

(Pokračování textu…)

„Naše“ letošní poštolky se zatvrzele zdržují v horní části lodžie a tak původní důmyslné rozmístění kamer zaměřených do všech zákoutí na její podlaze pozbývá smysl. Lze tam ulovit leda tak holuba anebo v lepším případě třeba sýkorku:

Sýkora koňadra na průzkumu lodžie (21.4.2017) (Pokračování textu…)