O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí lodžie odjakživa přitahuje i cizí poštolky – a%t uř bydlí někde v okolí nebo jen prolétají kolem. Dnes ráno do ní zavítal mladý nepřepeřený sameček, který měl ještě pruhovaný ocásek. Otec poštolka, který se teď lodžii, kde na něj mohou číhat poštolčata, spíše vyhýbá, byl ovšem nedaleko a vetřelce během chvilky zahnal. Pokračovat ve čtení „Otec poštolka a cizinec“
Hraboši. které nosí pan poštolka poštolčatům. jsou přitažliví i pro leckoho z poštolčích sousedů. Třeba jednu cizí samičku, kterou otec poštolka úspěšně zahnal. Všech sedm poštolčat ho přitom pozorně sledovalo. Pokračovat ve čtení „Cizinka“
Již více než deset let se na protější straně našeho domu pokouší zahnízdit další pár. Nutno přiznat, že větrací otvory spižních skříní, z nichž vypadávají po zateplení fasády krycí mřížky, nejsou tím nejideálnějším místem. Takže z toho většinou nic nebylo. Pokračovat ve čtení „Poštolky spižní“
Před půl jedenáctou se na zábradlí naší lodžie objevil cizí poštolčí pár. Nejprve přiletěl on a snažil se ji přilákat se ji přilákat. Ona se zastavila jen na chvilku a po většinu času obletovala kolem. Zdrželi se jen pět minut, neboť poté si jich všiml domácí sameček. Pokračovat ve čtení „Cizí pár“
… přesněji řečeno po čem touží poštolčí samičky a poštolčí samečkové v době, kdy začínají hnízdit. Důležitým předmětem zájmu jsou myši, přesněji řečeno hraboši, které sameček nosí samičce. Ty lákají i cizí samičky. Pokračovat ve čtení „Po čem poštolky touží“