
Tak jsme si my, lidé domácí, konečně dopřáli dovolenou a byli jsme skoro měsíc pryč. Jak ukazují videozáznamy z naší lodžie, kterými se nám konečně podařilo prokousat, bylo tu docela rušno. Pokračovat ve čtení „Když jsme tu nebyli“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Tak jsme si my, lidé domácí, konečně dopřáli dovolenou a byli jsme skoro měsíc pryč. Jak ukazují videozáznamy z naší lodžie, kterými se nám konečně podařilo prokousat, bylo tu docela rušno. Pokračovat ve čtení „Když jsme tu nebyli“

Kromě cizího samečka k nám v posledních týdnech létá i cizí samička, kterou domácí, hlavně paní poštolka, vítají stejně „nadšeně“. Pokračovat ve čtení „Jedna navíc“

Už nejméně od srpna nám do lodžie pravidelně skoro každé ráno létá cizí sameček. Už jsme o něm psali (viz Ona je rozezná). Domácí taková návštěva nemůže pochopitelně nechat chladnými. Dostává se pravidelně do konfliktu s jedním či druhým z domácího páru. Někdy také s oběma… Pokračovat ve čtení „Jeden navíc“

My to nedokážeme, ale „naše“ paní poštolka ano. Kromě domácího pana poštolky do naši lodžii v poslední dnech navštěvuje i cizí poštolák. V téhle době, kdy ještě přepeřují, vypadají oba trochu jako pobudové a tak di my, lidé domácí, všimneme toho, že k nám zavítal cizinec, až tehdy, když se dotyčného pustí domácí samička.

Poštolčata letos poté, co poprvé vyletěla do ulice, moc nevídáme. Ale čas od času, tak jednou za den, se aspoň jedno objeví. Většinou se s křikem přiřítí, když zahlédnou někoho z rodičů. Pokračovat ve čtení „Ratata poštolčata“