„Náš“ poštolčí sameček, který do té doby pravidelně v lodžii přespával, se vytratil nad ránem 25. října. Pravidelným nocležníkem a občas i denním hostem je tu od té doby už pouze poštolčí samička. Sameček se objevil jen 1. listopadu a podle toho, jak se k němu samička měla, to zřejmě nebyl ten pravý. Pokračovat ve čtení „Sama samička“
Lepší poštolka na střeše
Na stříšce naší lodžie i na střeše nad ní si navykli hřadovat holubi. Patrně mají něco jako pořadník na hnízdění u nás a výhodné místo si je potřeba vystát ve frontě… Pokračovat ve čtení „Lepší poštolka na střeše“
Návrat (paní) poštolky
Když už jsme si začínali myslet, že si „náš“ domácí sameček našel novou samičku, objevila se domácí samička, ta s šedým ocáskem, kterou jsme tu neviděli od 13. srpna. Přiletěla v sobotu 7. září odpoledne těsně před pátou. Pokračovat ve čtení „Návrat (paní) poštolky“
Když není doma člověk domácí
Naše lodžie byla ponechána celý týden bez dozoru domácích lidí. A tak není divu, že, když se tu poštolky po sezóně objevují méně, rozhodli se tu zahnízdit holubi. Dokonce hned dva páry. Jeden cukroval pod skříňkou, druhý v hnízdní bedýnce u dveří. Pokračovat ve čtení „Když není doma člověk domácí“
Když (pan) poštolka je a není doma
S tím, že nás opustila „naše“ samička, se zřejmě budeme muset smířit. Domácí sameček se ale v sobotu 31. srpna po téměř 48 hodinové absenci vrátil. Bylo to jen na otočku – přílet a obratem hned odlet: Pokračovat ve čtení „Když (pan) poštolka je a není doma“