O poštolčích a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zdá se, že i na „našeho“ brlíka přišlo jaro. Už několik dní se tu ozývá jeho hvízdání, kterým vábí samičku do vyhlédnutého bydla v rorýsovníku, v kterém už před nějakou dobou našel zalíbení a povýšil ho na brhlíkovník.
Vypadá to, že ten správný vchod, vlastně vlet, je ten druhý zprava.
V neděli 11. března jsme sáhli do skříně a vytáhli 3 kamery, které snesou teploty do 0° C. Prvním zaznamenaným návštěvníkem byl náš starý známý brhlík:
Na své každodenní průzkumy lodžie přilétá „náš“ brhlík většinou od rorýsovníku nebo tím směrem odlétá. Už delší dobu máme podezření, že ho nejen pravidelně navštěvuje, ale možná v něm i bydlí.
Tak prý už zase budou. Už za týden. A už týden máme v lodžii zbrusu novou jedličku bělokorou (Abies Alba). Je to jen takové menší košťátko, ale zase jsme ji dostali i s návodem a také hned vzbudila pozornost našich malých návštěvníků:
… panoval dnes v naší lodžii po celý den.
Hned časně zrána ještě než poštolčí samička opustila bidýlko, na němž strávila noc, se objevil drzý holub a vzápětí na to stejně drzá sýkorka (koňadra).
Sýkorku poštolka nebrala příliš vážně, ale holuba nakonec prohnala: Pokračovat ve čtení „Zvýšený letecký provoz“
