O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí podnájemníci bytující a od r. 2007 i hnízdící v lodžii našeho bytu.
Poštolčata, která se vylíhnou u nás v lodžii jsou od roku 2018 kroužkována. Pravděpodobnost, že se díky kroužku dozvíme něco o osudu poštolčat, která rodnou lodžii opustila, není velká. Pravděpodobnost, že takové poštolče neskončilo dobře, je naopak velká. Nyní k nám díky příteli ornitologovi, který „naše“ poštolčata kroužkuje, dorazilo první zpětné hlášení nálezu kroužku z Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Pokračovat ve čtení „Zpětné hlášení“
Ve čtvrtek začala poštolčí samička vysedávat na hnízdě. Zatím jen tak na zkoušku. Aby se jí dobře sedělo, musí si hnízdo připravit. Pokračovat ve čtení „Vrtěná“
První duben není jen dnem aprílových žertů, ale i Mezinárodním dnem ptactva. Slaví se jako připomínka podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva v roce 1906. Pokračovat ve čtení „Den ptactva podle poštolek“
Dnes ráno po půl deváté přistál u nás na zábradlí špaček. I on je pro domácí poštolky vetřelcem. Pokračovat ve čtení „Špačíček pán“
Dnes ráno těsně po osmé začalo sněžit a sněžilo s drobnými přestávkami celé dopoledne. Byla to opravdu velká fujavice – metelice – a tak se „naše“ poštolky před tím nečasem schovaly do lodžie. Pokračovat ve čtení „Sníh na konci března“