Švýcarské nakladatelství la Salamandre vydává knihu o poštolkách Le faucon de l’espoir, jejíž název bychom mohli přeložit jako Sokol naděje, Frankofonní čtenář se o knize a jejím vzniku dozví více v článcích na stránkách salamandre.org: Pokračovat ve čtení „Le faucon de l’espoir“
Ona je rozezná
My to nedokážeme, ale „naše“ paní poštolka ano. Kromě domácího pana poštolky do naši lodžii v poslední dnech navštěvuje i cizí poštolák. V téhle době, kdy ještě přepeřují, vypadají oba trochu jako pobudové a tak di my, lidé domácí, všimneme toho, že k nám zavítal cizinec, až tehdy, když se dotyčného pustí domácí samička.
Straka a poštolka
Nedávno jsme narazili na otázku, kterak je to se vztahem poštolek a strak a zdali takové přemnožené straky nemohou třeba ze svého okolí vytěsnit i poštolky. Straky mají evidentně smůlu, že jejich přesun do lidských sídel bývá hodnocen negativně a hovoří se přitom i o decimování drobných pěvců a jejich hnízd. Pokračovat ve čtení „Straka a poštolka“
Jako na cizí
„Naše“ poštolčata jsme po jejich vyletění z rodné lodžie letos mnoho nevídali. Dnes už je jim 66—69 dní. Pokud jsou tedy v pořádku. Touhle dobou už se obvykle přestávají být závislá na rodičovské podpoře a vydávají se do světa. S rodičovskou podporou končí i tolerance. Pokračovat ve čtení „Jako na cizí“
Pořád ti holubi
Holubi jsou opravdu vytrvalí. Pan poštolka je ale také stále vytrvale odhání. Paní poštolka vše spíše pozoruje. Pokračovat ve čtení „Pořád ti holubi“