O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Nejprve přišel poštolčí poštou e-mail:
„Od včerejška pozorujeme (nedíváme se ale pořád), že samice je na hnízdě velmi málo a bojíme se, že se něco stalo samečkovi a ona se teď musí starat sama. Doufáme, že se mýlíme…“ Pokračovat ve čtení „Problémy v zásobování“
Byli jsme skoro celý týden pryč a po návratu zjišťujeme, že namísto ochmýřených bílých andílků jsou v poštolčím hnízdě čtyři dráčata. Pršelo, ochladilo se a vítr docela dost fouká, takže poštolčí otec rodiny nemá zrovna nejlepší podmínky pro lov. Přitom se ale nezdá, že by dodávka hrabošů pro malé otesánky nějak vázla. Pokračovat ve čtení „Dráčata“
Možná jste si všimli té závěje peříček na bidýlku nad hnízdem. Většinu už odvál vítr. Už jich tam zbývá jen několik. Pro zpestření jídelníčku totiž otec poštolčí rodiny přinesl i jednoho ptáčka. Pokračovat ve čtení „Zpestření jídelníčku“
Jak to tak vypadá, poštolčata letos budou jen čtyři. Na snímku nahoře je vidíte při krmení samičkou. Sameček, zodpovědný za zásobování rodiny, právě odlétá ze zábradlí. Pokračovat ve čtení „„Jenom“ čtyři“
Když už jsme načali sousedské vztahy, tak příliš mnoho návštěvníků se v naší lodžii v poslední době neobjevuje. Výjimkou je rehek (nebo rehci), který se vždy chová v souladu se svým jménem jako „domácí“. Pokračovat ve čtení „Návštěvníci a vetřelci“