Včera od časného rána kolem poletoval cizí poštolák. Vetřelec kroužil a svištěl kolem lodžie, snažil se proniknout dovnitř nebo alespoň shodit domácího samečka ze zábradlí od časného rána. Pokračovat ve čtení „Letecký souboj“
Trojúhelník nebo čtyřúhelník
Jak to tak vypadá, vrátily se k nám do sídliště na začátku dubna poštolky. Do té doby tu byla pouze „naše“ poštolčí samička, ta, která s námi strávila zimu a v polovině března se objevivší první poštolčí nápadník. Ten byl a je sice pěkně urostlý a vybarvený, ale o „naši“ poštolku a naši lodžii neprojevoval dostatečný zájem. Od 3. dubna ho nahradil další sameček, možná ten loňský, se světlými skvrnami na zátylku. Vypadá to, že se spároval s „naší“ zimní samičkou, které projevuje svou náklonnost a nosí jí hraboše. V okolí se ovšem potuluje a o lodžii jeví zájem i další samička. Pokračovat ve čtení „Trojúhelník nebo čtyřúhelník“
Staré hnízdo
Poštolčí sameček, co se do naší lodžie nastěhoval na začátku dubna, si v sobotu 6. dubna po poledni povšiml, že dole v koutě na zemi je krabice s hlínou – staré hnízdo, v němž bylo vyvedeno od r. 2007 deset generací poštolek. Od přestavby v roce 2016-17 si poštolky příliš tohoto místa nevšímaly. Ale on nyní často slétá dolů a občas se zde i zavrtí. Pokračovat ve čtení „Staré hnízdo“
Není-li tu ta, kterou mám rád…
„Není-li tu ta, kterou mám rád, tak mám rád tu, která je tu…“. Tak nějak to teď u nás vypadá. Poštolčí sameček, možná, že to není zrovna ten, který občas zavítal na návštěvu za „naší“ poštolčí samičkou, je tu od středečního odpoledne pečený, vařený. Lítá sem a tam, huláká a vyzpěvuje, a dvoří se nejenom „naší“ staré dobré poštolčí samičce, co s námi strávila celou zimu, ale i nově přivandrovalé mladici, která se od „naší“ poštolky liší barvou ocasních per. Pokračovat ve čtení „Není-li tu ta, kterou mám rád…“
A poštolky apoštolky
A poštolky apoštolky krouží
A hubinky plechový na denním špacíru
Triumfmarš hluku, kvaltu, šklebení…
jisté urození lamp… asijské vůně…